Opět za hranicemi

Od 23. dubna do 27. dubna se žáci naší školy vydali na poznávací zájezd do Švýcarska. Velké poděkování za organizaci a zajištění této akce patří Mgr. Romanu Růžičkovi a Mgr. Kateřině Ďurišíkové.

Věděli jste například, že tato malá vyspělá země je rozlohou dvakrát menší než naše republika? Územně se dělí na 26 kantonů a žije zde 8,5 mil. lidí, přičemž každý čtvrtý obyvatel nepochází přímo ze Švýcarska, ale např. z Portugalska, Španělska, Itálie či země bývalého východního bloku. Tamější obyvatelé hovoří plynule minimálně dvěma jazyky. Oficiálními jazyky jsou francouzština, němčina, italština a rétorománština. Hlavním městem se od poloviny 19. století stal Bern, který byl vybrán jako kompromis, protože se lidé nemohli rozhodnout, zda vybrat Curych nebo Ženevu. Bern je počtem obyvatel a rozlohou srovnatelný např. s našimi Českými Budějovicemi či Ústím nad Labem.

Náš pětidenní zájezd byl zaměřen na poznávání měst i přírody a cestou jsme projeli Rýnské vodopády, Curych, Basilej, Emmental, Bern, Luzern, Grindelwald (Alpy). Nyní máte možnost detailněji nahlédnout do zážitků některých účastníků.

Švýcarsko je nádherná vnitrozemská země ve střední Evropě. Až zde budete, musíte určitě navštívit majestátní Alpy, rozlehlá jezera a městečka, ze kterých na vás dýchá stará doba. Samozřejmě také ve Švýcarsku narazíte na plno turistů, kteří si zběsile fotí každou památku. Vůbec jsem ale nečekala, že by se mi mohlo přihodit něco podobného. S kamarádkami nás trápil hlad, a tak jsme zamířily do restaurace. Za chvíli před námi stála teplá pizza. Po jídle jsme anglicky oznámily, že zaplatíme. Přišla k nám mile vypadající servírka a začala na nás mluvit k našemu velkému údivu česky. Paní nám prozradila, že pochází ze Slovenska, ale žije tady už 18 let, a jejím šéfem je dokonce Čech. To je mi ale náhodička! (Žákyně 9. ročníku)

Naše první zastávka byla u kamene, který připomínal raketu, která přistála na zahradě. Rozděluje Německo, Francii a Švýcarsko. Dále jsme byli v katedrále Münster. Nahoře na věži jsem nebyla, takže Vám nemohu povědět, jaký tam byl výhled, ale řeknu Vám, že uvnitř to bylo krásné. Nejvíce mě zaujala okna. Byly v nich obrazy různých postav. Další zastávkou byl Emmental. V hlavní budově jsme viděli, jak se vyrábí sýr. Hned poté jsme navštívili bonusovou zastávku – obchod se sušenkami. Jééé! Nebudu lhát, ochutnala jsem všechny. Naše poslední zastávka byla v Bernu. Koupili jsme si tam specialitu – rösti, byly moc dobré! (Žákyně 7. ročníku)

Mgr. Lenka Vonášková